Obor technická diagnostika nabývá v posledních letech stále více na svém zásadním významu při zjišťování a zajišťování bezpečnosti a provozní spolehlivosti konstrukčních skupin průmyslových a energetických celků. Jedním z klíčových předpokladů a vlivů k naplnění požadavků na technickou diagnostiku je vysoká odborná úroveň, technické a morální vlastnosti pracovníků.

Profesní certifikace pracovníků v konkrétní oblasti technické diagnostiky pak umožňuje provést ověření kvalifikace pracovníka a jeho schopnosti vykonávat danou činnost potvrzenou vydáním certifikátu. Certifikát slouží pracovníkovi k prokázání jeho osobních znalostí. Zaměstnavateli tak odpadá nutnost prokazování způsobilosti pracovníka akreditačním orgánům nebo zákazníkům. Ve svých konečných důsledcích objektivizuje tu část povinností zaměstnavatele, která se vztahuje k úrovni pracovníka podle ČSN EN ISO 9001.

Vlastní Certifikační orgán pro profesní certifikaci pracovníků je nezávislým a nezaujatým orgánem, který tuto způsobilost prověřuje. Jeho cílem je poskytovat žadateli o certifikaci možnost prokázat svoji odbornou úroveň před nezávislým a nezaujatým orgánem a dosahovat tak současně trvalého zvyšování úrovně technické diagnostiky a také důvěry v její vypovídací schopnost a výsledky.

Z pohledu odborné terminologie se v dané problematice setkáme s následujícími základními termíny:

• certifikace - prokázání shody s definovanými požadavky,
• akreditace - prokázání způsobilosti k definované činnosti,
• autorizace - pověření státního orgánu k určité činnosti,
• notifikace - oznámení autorizovaného subjektu Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie (EU).

Výše uvedené vazby patrně dále ještě více objasní následující schématický graf.